Ach.

4. července 2011 v 21:03 | Charlie
Ach.
Mrzí mě to.
Měla jsem to tu ráda.
A měla jsem ráda taky VÁS.
Téměř tři roky je dlouhá doba.
Ale prý se nemá moc lpět na minulosti.
Takže jsem se rozhodla začít odznova a jinde.

Napadlo mě to dnes v noci a dělala jsem na tom půl dne,
je to fascinující pocit, mazat svojí minulost i přítomnost.
Destrukce je jako zázračný balzám na lidskou psychiku.
Ačkoliv tenhle krok by se dal nazvat spíše sebedestrukcí.
Haha, miluju ironii, vlastně jsem se vrátila zpět na začátek.
Nemůžu ignorovat, že mezi "stálou klientelu" patří i tací,
pro které není můj blog a jeho obsah určen, prostě ne.

Kdyby někdo nedokázal přenést přes srdce,
že už nikdy nebude číst výhlody mý mysli,
či ho krutě sžírá fakt, že se nedozví,
jak dopadne "Prokletí",
nechť napíše
do

okénka po pravé straně torza stránky.
Nezapoměňte uvést na sebe kontakt,
nejlépe e-mailovou adresu nebo tak.
Buď se ozvu nebo se neozvu. Uvidím.





P.S. Lol, všimli jste si, že to vypadá jako vejce?
Kolumbova kraslice!
Vejce na podstavci!
Nebo jako káča.
Jako já.
Taky káča.
Páčko,
Gigilo
Charlie .)